Už nějakou dobu přemýšlím, jestli vláda skutečně chce provést penzijní reformu, nebo to jen předstírá a používá to jako záminku ke zvýšení DPH. Nejpodstatnější novinkou by měl být tzv. druhý pilíř, který umožňuje část sociálního pojištění ze mzdy místo státu odevzdávat soukromým fondům. Stát vám za to dá finanční podporu. Je to obdobné stavebnímu spoření, kdy stát dotuje spoření v soukromých bankovních ústavech. Na rozdíl od stavebního spoření, které měla řada šibalů založeno na všechny členy rodiny (mě nevyjímaje), je má druhý pilíř o dost slabší byznys model. Možná, že postupně rušená podpora stavebka byla jen příprava pro důchodovou reformu, aby byli lidé motivováni spořit raději takhle. Hlavní rozdíl mezi těmito finančními produkty je možnost výběru naspořené částky. Zatímco u stavebka jste si s drobným omezením mohli vybrat peníze komplet v podstatě kdykoli (pokud jste nechtěli přijít o prémii, tak to bylo o něco složitější), u druhého pilíře máte smůlu a peníze si nevyberete. Budete je dostávat jako bonus k důchodu. Pokud se ho dožijete. Podle současných propočtů si současní dvacátníci a třicátníci užijí asi tak 12 až 13 let v důchodu (průměr). Pokud ale umřete (zní to cynicky, ale jak jde o peníze, musíte určitou míru cynizmu skousnout) rok po nástupu do důchodu, máte smůlu a vaše investice jde do háje. Vaši blízcí nic nepodědí a peníze se rozpustí na výplatu těm šťastnějším.
Od solidarity tu ale máme státní důchodový systém, tak proč být solidární u soukromých investic? Pokud se nechcete o nic starat a čekáte, že vás v důchodu bude stát živit, tak je pro vás druhý pilíř ideální. Nemusíte nic sledovat, když vám soukromé fondy kleknou, tak je vám to jedno…
Záleží také na výši příjmu. Kdybychom porovnávali investici do důchodových fondů a posílání peněz na klasický termínovaný vklad, musíme ještě zohlednit daně. Zatímco na penzijní fond posíláte peníze z nezdaněného příjmu, u bankovního vkladu musíte počítat se ztrátou ve výši daně z příjmu.
Kdybych měl minimální mzdu, tak bych si ji rozhodně nezmenšoval o investice druhého pilíře. Sice bych dostal státní dotaci, ale kdo ví jak dlouho a navíc bych nemusel mít peníze, když bych je potřeboval. Lepší než si ukládat peníze bez možnosti výběru a platit pak drahé půjčky, je si peníze nechat.
Kdybych měl příjem okolo 30 tis. Kč, tak bych druhý pilíř opět nevyužil. Raději o to rychleji splatím hypotéku, případně můžu peníze investovat do instrumentů, které můžu aspoň trochu ovlivnit. Pocit, že s mými penězi disponuje někdo jiný a že nemám šanci ovlivnit, jak by mě nedal spát.
Kdybych měl příjem okolo 100tis. kč, tak bych si našel rozhodně jiné možnosti investic. Ideálně ve formě akcií, nemovitostí, vzdělání atd.
Z marketingového pohledu postrádá důchodová reforma tu nejzákladnější věc. Chybí ji totiž cílová skupina, pro kterou by měla smysl. Říká se, že reklama a marketing dokáže ovlivnit masy. To dokáže, ale není to celé. Reklama dokáže přesvědčit krátkodobě masy lidí, že černá je bílá. To samé dokáže dlouhodobě u úzké skupiny lidí. Rozhodně ale nedokáže přesvědčit dlouhodobě masy o opaku. U důchodové reformy mám ale pocit, že se ani nikdo nesnažil ji vysvětlit nebo o ní přesvědčit širší veřejnost.
Zdroj dat:
http://www.spolek.biz/registr-penzi-vs-ii-pilir-bude-co-registrovat/