free web hit counter


Články ze světa AI, BI a chatbotů

Asociace za lepší ICT řešení přináší pravidelné shrnutí zajímavých článků z odborného tisku a specializovaných webů z druhého čtvrtletí roku 2022 z oblasti AI, BI a chatbotů.

Zavádění AI pomocí syntetických dat

Syntetická data jsou uměle generované informace, které lze použít k učení modelu umělé inteligence namísto skutečných historických dat, nemají-li potřebnou kvalitu, objem nebo rozmanitost. Jsou důležitá pro zavádění umělé inteligence v podniku, pokud dostupná data nesplňují obchodní potřeby. Syntetická data nacházejí řadu využití v podnikových strategiích AI. První využití je pro školení modelu, kdy chybějí data z reálného světa. Za druhé lze syntetická data využít k zaplnění mezer v tréninkových datech. Třetí způsob využití je k urychlení vývoje modelu. Se syntetickými daty lze modely trénovat a kalibrovat, než budou k dispozici data z reálného světa. Čtvrtý způsob využití je simulace budoucnosti. Nahrazení nebo rozšíření historických dat syntetickými daty, které odrážejí změnu zákaznických preferencí může pomoci zachovat relevantnost výstupů doporučovacích nástrojů. Pátý způsob je simulace alternativy budoucího vývoje a simulace neočekávaných událostí. Další způsob využití je simulace metaversa. Díky syntetickým datům lze také tvořit marketingové grafiky, testovat software, vytvořit digitální dvojčata, nahradit lékařské a finanční údaje nebo je použít pro potřeby prodeje a marketingu. Dá se s nimi také testovat systém umělé inteligence na zkreslení. Jak generovat syntetická data? Většina souborů dat je stále vytvářena ručně extrakcí a anonymizací pomocí SQL a data jsou následně očištěna prostřednictvím standardních programových jazyků. Většina datových vědců využívá ke generování syntetických souboru dat předpřipravené balíčky. 

Sedmero mýtů o digitální disrupci

Digitální disrupce zasahuje do podnikového prostředí a nahrazuje nebo radikálně mění dlouho zavedené obchodní praktiky a myšlenkové postupy. Proto je dobré znát mýty, které digitální transformaci obklopují. Prvním mýtem je, že digitální disrupce je především technická otázka. Digitální disrupce by měla sloužit obchodní strategii. Ignorování obchodních souvislostí může vést k tomu, že kapitálové výdaje budou směřovat do projektů, které jsou pouze volně navázané na ekonomický užitek. Druhým mýtem je, že digitální disrupce vyléčí churavějící podnik. Technologie by měly být pouze součástí strategie digitální disrupce. Třetím mýtem je, že digitální disrupce vyžaduje začít znovu od nuly. Může to vést k tomu, že se nové věci dělají starými způsoby. Realističtější přístup spočívá v hledání způsobu, jak inovovat a zefektivňovat dosavadní schopnosti. Čtvrtým mýtem je, že digitální disrupce je nezbytnou reakcí na vnější faktory. Podniky, které se bez rozmyslu vrhají do digitální disrupce, mají tendenci se donekonečna zaobírat otázkou, jak asi bude reagovat konkurence, což v důsledku brání jejich vlastnímu růstu. Pátým mýtem je, že digitální disrupce je hra největších firem. Šestým mýtem je, že digitální disrupce způsobuje úbytek pracovních míst a podkopává morálku zaměstnanců. Bez disrupce by ale podniky a lidé donekonečna měli stále stejné pracovní postupy a úkoly. Sedmým mýtem je, že digitální disrupce je volitelná. Nejlepší způsob jak čelit digitální disrupce je vést, nikoli reagovat.

Jak mohou běžní zaměstnanci vytvářet firemní aplikace?

Platformy low-code přinášejí lepší produktivitu, úsporu nákladů a často i změnu kultury, která zlepšuje vztahy mezi oddělením IT a ostatními odděleními firmy. IT oddělení může stanovit zásady, kdo bude mít přístup k jakým datovým zdrojům a jak se jim dovolí sdílet aplikace a automatizační toky které tyto údaje obsahují (access management). Správná rovnováha mezi kontrolou a autonomií je pro civilní vývojáře velmi důležitá. Základem je princip zjištění dat a kategorizování jejich citlivosti. Je potřeba použít ochranu proti úniku dat pro všechny údaje sdílené externě a rovněž zásady varující civilní vývojáře, že v případě vytváření automatizace nebo pracovních toků to může způsobit porušení povinnosti dodržovat předpisy. Civilní vývojáři by také měli mít autonomii pro výběr platformy. Klíčem je stanovení vhodného strategického modelu pro civilní vývoj ve firmě. Existují tři běžné přístupy. První je malý, autonomní tým složený z lidí s praxí ve zlepšování procesů, se schvalováním ze strany oddělení IT, ale fungující v rámci konkrétního firemního oddělení a podřízený firemnímu manažerovi. Druhý přístup je samoobslužnost, při které může kdokoliv vyvíjet za pomocí nástrojů low-code podle zásad a mantinelů pro danou platformu. Třetí přístup kombinuje agilní týmy a rozsáhlou demokratizaci do sjednoceného modelu, centrum excelence, spravující platformy low-code implementující mantinely a podporující týmy jednotlivé pracovníky na firemních odděleních, a to včetně samoobslužného vývoje low-code. Kromě řízení a zásad musí ředitel IT také nabízet zdroje a podporu. K úspěchu je potřebná i proaktivita oddělení IT pro zpřístupnění konektorů a vytváření robustních rozhraní API pro přístup k interním datům. Užitečné mohou být i metriky a kontroly které poskytují příležitosti ke zkoumání firemních procesů. Zájem o tvorbu aplikací může ve firmě mezi zaměstnanci posílit interní hackathon. Low-code může být také zdrojem významného postupu v kariéře zaměstnance.

Články a rešerše AI, BI a chatbot najdete ZDE.

Katalog SW robotů a automatizace lze nalézt ZDE.

 

Asociace za lepší ICT řešení, o.p.s.
Husinecká 903/10
13000 Praha 3

IČ: 016 74 846
www.lepsi-reseni.cz
office@lepsi-reseni.cz
(+420) 226 259 729


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu navždy pod tímto článkem jen za 50 Kč
Zobrazit formulář pro nákup

Post Navigation